Existují na světě bilingvní lidé a čím jsou tak vyjimeční?

Kolik lidí mluví více než jedním jazykem? A umí oba jazyky stejně? Je to otázka, kterou si klade mnoho lidí a na kterou není jasná odpověď. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné celosvětové sčítání lidu, lze se jen dohadovat. Jak ale zjistit tyto statistiky? Kolik lidí na světě mluví druhým jazykem na úrovni rodilého mluvčího? To vše a mnohem více vysvětlíme a zkusíme se podívat co je to to bilingvismus.

Jak se označuje používání více než jednoho jazyka?

Většina lidí to označuje jako bilingvismus pro schopnost mluvit dvěma jazyky nebo multilingvismus pro schopnost mluvit třemi a více jazyky. Je to schopnost, která pomáhá našemu rozumu učit se a zapamatovávat více věcí než si jsme schopni představit.

Co je bilingvní rodina?

Mluvit na dítě od nejmladších měsíců života je nesmírně důležité. Rodiče, kteří mluví na dítě dvěma jazyky vám to jistě rádi potvrdí, že pro dítě je to opravdu snadné. Je samozřejmostí, že si musíme dítěti věnovat a zcela bez kompromisu na něj mluvit pouze jedním jazykem. Je potřeba o oba jazyky pečovat stejně a rovnoměrně: tzn. mluvit, zpívat a hlavně číst tak aby dítě mělo víceméně stejný styk s oběma jazyky. Rodiče si převážně vyberou jeden z jazyků podle svých schopností, a mluví na dítě pouze vybraným jazykem. Takové dítě zná oba jazyky stejně a paradoxně vám nebudou schopny určit, který jazyk si dítě zvolí jako mateřský. Dva jazyky jsou obrovským přínosem. Tři bychom již zařadili jako bilingvismus.

Bilingvismus

Tři a více jazykové rodiny, ve kterých jsou všechny jazyky používané, byly kdysi opravdu vzácností. Dnes je tomu již trochu jinak. Příkladem můžou být rodiče, kteří pocházejí z jiných zemi a dodatečně zůstali z jakéhosi důvodu v jiné, cizí zemi. Na své dítě budou mluvit od narození dvěma jazyky a budou se automaticky držet pravidel bilingvní výchovy. Tím, že žijí v cizí zemi se musí sami naučit, převážně jde o úřední jazyk. V předškolním věku dítě bude v kontaktu se svými vrstevníky a bez problému se naučí cizí jazyk, který se používá v dané zemi.

Takovéto bilingvní děti znají dva jazyky. Po takové bilingvní výchově budou děti dodatečně schopné pochopit další cizí jazyky rychleji. Bilingvní výchově a hlavně učení se cizím jazykům v ranném dětství je těžké konkurovat.

Je vše ztraceno pokud nejste bilingvní?

Bilingvní výchova nebo i výuka cizích jazyků od narození, jsou obrovským přínosem pro budoucnost naších děti. Pokud nejste bilingvní nezůstalo nic jiného než, učit naše děti aspoň jednomu cizímu jazyku. Možností výuky je tu opravdu hodně a je z čeho vybírat, ale je zde číslo jedna: angličtina. Určitě jste již museli číst nějakou zprávu nebo e mail. Není problémem se s tímto cizím jazykem potkat ale je potřeba se ho naučit. Pokud se naučíte jednomu jazyku tak další budou již mnohem lehčí.

Bilingvní lidé ve světě

Ačkoli někteří demografičtí odborníci tvrdí, že více než polovina lidstva je bilingvní, jiní diskutují o tom, co v tomto hodnocení představuje dvojjazyčnost na začátku. Je to pouze bilingvní výchova ? A co tedy přesně znamená dvojjazyčnost?

V běžném pojetí se často předpokládá, že být bilingvní znamená schopnost srozumitelně komunikovat ve dvou jazycích. Oficiální slovníkové definice však definují „dvojjazyčnost“ jako schopnost plynně hovořit dvěma jazyky. Ačkoli obojí může znamenat mluvení více než jedním jazykem, mezi oběma definicemi je výrazný rozdíl. Může být pravda, že téměř polovina světové populace ovládá na určité úrovni alespoň jeden jazyk mimo svůj rodný jazyk, skutečný počet plynně hovořících dvojjazyčně na celém světě zůstává nezjištěn.

Přesto jsou výhody dvojjazyčnosti zřejmé většině národů, které přijaly aktivní opatření, aby zajistily vzdělání svých občanů a jejich dobrou připravenost na mezinárodní pracovní trhy. Ovládat cizí jazyk jako rodilý mluvčí je úžasná věc.

Kolik lidí mluví více než jedním jazykem v číslech 

Kolik procent lidí na světě je bilingvní?

Ačkoli mnoho zemí dnes nařizuje povinnou výuku druhého jazyka již od počátku školní docházky, většina z nich se neoznačuje jako dvojjazyčné země, ale spíše jako vícejazyčné. Vzhledem k tomu, že celosvětová migrace je v důsledku nárůstu technologií, rozvíjejícího se hospodářského růstu, pokročilé úrovně vzdělání a lepších příležitostí stále vysoká, zažívá mnoho zemí vysokou míru imigrace a je zde poměrně velká skupina lidí, kteří mluví více než jedním jazykem.

Angličtina jako úřední jazyk

Podle nezávislé studie World Economic Forum z roku 2017 má pouze 34 zemí více než jeden úřední jazyk, zatímco dvě země, Spojené státy a Mexiko, neuvádějí žádný úřední jazyk. Na extrémním konci vícejazyčného spektra se nachází Bolívie, která tvrdí, že má nejvíce úředních jazyků ze všech zemí na světě, a to až neuvěřitelných 38! Většinu z nich tvoří indiánské jazyky, z nichž některé jsou již zaniklé, ale stále uznávané.

Jiné extrémní jazykové rekordy

Myslíte, že je to hodně? Ve srovnání s Bolívií existuje mnoho zemí, které jich mají ještě více, ale jsou neoficiálně, ale běžně uznávané. Kmenový národ Papua-Nová Guinea v jihozápadním Pacifiku tvrdí, že má 840 různých živých jazyků. Ostrovní stát Indonésie v jihovýchodní Asii se může pochlubit 707 živými jazyky na svém pobřeží. Nigérie sice tvrdí, že má 517 jazyků, ale jejím jediným úředním jazykem je angličtina, což je způsobeno bývalým britským kolonialismem, který skončil v roce 1960.

Jak je to tedy s angličtinou?

Jde o to, že mezi rodilými mluvčími angličtiny panuje vskutku naivní představa, že termín bilingvní se vztahuje na angličtinu + jakýkoliv jiný jazyk. Ale vzhledem k její obrovské mezinárodní hodnotě v dnešní době, mimo jiné v oblasti podnikání, obchodu a masové migrace, je dnes angličtina pro většinu světa druhým jazykem, ať už je to z vlastní vůle, nebo nikoliv. Dnes je na světě odhadem přibližně 1,35 miliardy lidí, pro které je angličtina rodným jazykem nebo kteří jsou schopni mluvit anglicky jako druhým jazykem, což je řadí mezi ty, kteří mluví více než jedním jazykem. Za tímto obrovským číslem zaostává pouze mandarínská čínština, kterou na celém světě mluví odhadem 1,1 miliardy lidí. Mandarínština však zůstává převážně regionální a ve srovnání s angličtinou má mimo Čínu a čínský obchodní svět omezené využití.

V roce 2019 bylo podle Wikipedie.org 55 států, kde byla angličtina prohlášena za úřední jazyk, přičemž některé z nich jsou dvojjazyčné. Zajímavé je, že tento počet nezahrnuje Spojené státy a Velkou Británii, které se k tomuto nároku nehlásí, přestože jsou téměř výhradně anglicky mluvícími zeměmi a angličtina není kvalifikována jako cizí jazyk. Tento údaj však nezohledňuje země, kde se angličtina ve společnosti snadno učí. Vzhledem k tomu, že si většina zemí uvědomila, že nadnárodnost je v rámci jejich hranic nevyhnutelná a že angličtina je zprostředkujícím nástrojem pro obchod, mnoho vlád zavedlo vzdělávací politiku vyžadující výuku angličtiny jako investici do budoucího sociálního a ekonomického růstu. Ve studijním projektu Winnipegské univerzity odhadli, že na světě existuje nejméně 142 zemí, kde je studium anglického jazyka povinnou součástí počátečního stupně veřejného vzdělávání, což z velké části občanů těchto zemí činí vícejazyčné mluvčí.

Je dvojjazyčnost dovedností?

Například v mezinárodních společnostech je již běžnou součástí základního vzdělání, a dvojjazyčnost ani nestačí k tomu, abyste získali slušné zaměstnání (pozor, to rozhodně neznamená, že by tam dvojjazyčnost neměla žádné výhody).

V zemích, kde je angličtina druhým jazykem, stanovila řada mezinárodních společností pro své uchazeče náročné jazykové požadavky. Obvykle se skládají z místního jazyka a angličtiny plus specializovaného jazyka nebo i více jazyků pro specifické obchodní účely, které firma používá. Ve většině vyspělých zemí platí, že ti, kteří ovládají více než jeden jazyk, obvykle získají lepší zaměstnání a postoupí v kariéře dále než ti, kteří jazyk neovládají. Mluvte o výhodách dvojjazyčnosti!

Kolika jazyky mluví průměrný Američan?

Kolik Američanů je bilingvních? Méně, než byste si možná představovali, protože všechny největší anglicky mluvící země, tedy Spojené státy, Kanada, Velká Británie a Austrálie, nevyžadují povinný druhý jazyk ve svých veřejných školách. Někomu se to může zdát samozřejmé, protože angličtina je již dnes neoficiálním mezinárodním jazykem světa, ale tyto národy se nakonec mohou v budoucnu ocitnout v konkurenční nevýhodě, pokud někde v budoucnu nezavedou výuku jazyků do svých vzdělávacích programů. Znalost více jazyků je sama v sobě výhodou bez ohledu na to, o jaké jazyky se jedná.

Výhody bilingvní výchovy

Jaké jsou důsledky bilingvní výchovy? Nedávné studie ukazují, že kromě toho, že je to působivý doplněk vašeho životopisu, má znalost více než jednoho jazyka mnoho výrazných výhod. Na pracovišti lidé, kteří hovoří více jazyky, často překonávají své jednojazyčné kolegy ale i nadřízené a to díky schopnosti přepínat úkoly a soustředěnému pohledu na detail. Dvojjazyčného zaměstnance lze také využít pro vztahy se zaměstnanci, obchodní transakce nebo služební cesty, je-li to nutné pro účely vyžadující specifický jazyk. Výhody dvojjazyčnosti na pracovišti rozhodně s přehledem převyšují jakoukoli jinou alternativu.

Psychologie dvojjazyčnosti

Dvojjazyčnost má i mnoho psychologických a sociálních výhod. Bylo prokázáno, že dvojjazyčný mozek lépe vnímá své okolí, je soustředěnější a méně roztěkaný než jeho jednojazyčný protějšek. Ti, kteří mluví více než jedním jazykem, jsou také zvyklí přijímat emocionální signály od různých lidí v multikulturním prostředí, díky čemuž jsou empatičtější a sociálně uvědomělejší.

U dětí je prokázáno, že učení se více jazykům najednou prospívá rozvoji mozku ale i mimo jiné rozvíjí celoživotní dovednosti multitaskingu. Ve vyšším věku pomáhá schopnost mluvit dvěma jazyky předcházet demenci, alzheimeru a ztrátě paměti a mentálnímu úpadku souvisejícímu s věkem. Přínosy dvojjazyčnosti jsou opravdu významné.

Cizí jazyky pro dospělé a především pro děti

Bilingvismus jak se zdá, je celkem fajn. Pokud je tedy mluvení více jazyky tak skvělé, proč to nedělá každý? Pro některé národy, zejména anglicky mluvící, je obtížné přesvědčit společnost o nutnosti zavést povinné programy výuky cizích jazyků, pokud se nepoužívají v každodenním životě nebo v zaměstnání. To by se však jednoho dne mohlo ve Spojených státech změnit, protože španělština se stále více začleňuje do americké kultury, masmédií, obchodu a politiky. A to by znamenalo, že Američané možná budou muset do budoucna používat překladač VASCO!

Pomocník na cizí jazyk a mnohem více

Společnost Vasco Electronics se specializuje na kapesní hlasové překladače, které jsou schopny překládat až 108 různých jazyků. Srdce našich okamžitých překladačů spočívá na špičkové technologii. Bezchybně přiřazuje fráze a výrazy jednoho jazyka k druhému a vyslovuje slova v cílovém jazyce jako místní. Překladače Vasco se automaticky připojují k sítím GSM v téměř 200 zemích bez dalších poplatků, registrací nebo předplatného. Výsledkem je vynikající porozumění a bezchybná výslovnost, která se vejde do kapsy – můžete být vícejazyčným mluvčím, aniž byste se museli učit, a využívat výhod znalosti více jazyků. Získejte nové přátele a najděte obchodní příležitosti, ať jste kdekoliv!

Ve zkratce:

Počet lidí, kteří mluví více než jedním jazykem není znám, ale odhaduje se, že více než polovina lidské populace mluví více než jedním jazykem. Mluvit více jazyky má mnoho výhod, včetně kognitivních výhod, sociálních výhod a lepších pracovních vyhlídek. V mnoha zemích je angličtina povinným druhým jazykem ve veřejném vzdělávání. Nicméně, Spojené státy nevyžadují druhý jazyk ve veřejném vzdělávání. Dvojjazyčnost má mnoho výhod, včetně schopnosti soustředit se a věnovat pozornost detailům.